Geomříže do asfaltových vozovek

Cesty a silnice jsou mnohdy v žalostném stavu. Důvodem může být v mnoha případech fakt, že při jejich návrhu se nepočítalo s intenzitou dopravy a nápravovými tlaky vozidel, které nyní po silnicích jezdí. Vyztužování asfaltových vrstev vozovek pomocí geomříží může být jedním z řešení, které omezí vznik poruch na vozovkách. Vložení výztužné geomříže určené pro vyztužování asfaltů nebo ještě lépe kompozitu do vozovky pomůže omezit tvorbu vyjížděných kolejí nebo vznik trhlin ve vozovce.

Geomříže pro vyztužování asfaltů

Nároky na geomříže používané pro vyztužování asfaltů se liší od nároků na geomříže používané v zemině. Geomříže do zeminy musí být poddajné, dostatečně pevné a musí odolávat nejrůznějším vlivům prostředí, které se v různých zeminách může vyskytovat. Naproti tomu geomříže do asfaltů jsou vždy umístěny v přibližně stejném prostředí, které je tuhé. Zároveň zde geomříž při instalaci musí odolat vysoké teplotě horké asfaltové směsi.

Z tohoto důvodu se pro vyztužování asfaltů vyrábí speciální geomříže. Výrobní surovinou je nejčastěji sklo, resp. pramence skelných vláken. Pro určité aplikace se ale mohou používat i geomříže z plastů. Geomříže so asfaltů se často kombinují s instalační geotextilií, která může kromě usnadnění vlastní instalace také vytvořit po nasycení živicí izolační vrstvu proti pronikání vody do vozovky. Při použití dostatečně silné geotextilie se pod geomříží vytvoří tenká mezivrstva, která pomáhá lepšímu roznosu napětí, ketré v asfaltových vozovkách vzniká při změnách teploty.

       

Ukázky typických geomříží do asfaltů

Omezování tvorby trhlin ve vozovkách

Při řešení problematiky trhlin je důležité vědět, o jaký druh trhliny se jedná.

Teplotní trhliny

V zásadě rozeznáváme trhliny vznikající neustálým ohříváním a ochlazováním povrchu vozovky, a to jak v denním cyklu den-noc, tak v ročním cyklu zima-léto. Těmto trhlinám říkáme "teplotní trhliny" a jejich typickým znakem je, že vznikají na povrchu vozovky a postupně se šíří směrem dolů.

Schéma teplotních trhlin

Pro omezení vzniku teplotních trhlin je důležité, aby geomříž určená do asfaltu byla umístěna co nejblíže k povrchu vozovky. Z tohoto důvodu se geomříže kladou pod svrchní vrstvu vozovky, která se nazývá obrusná vrstva. Tato vrstva, vystavená vlivům povětrnosti, na vozovkách degraduje nejrychleji a v pravidelných intervalech se obnovuje. Použití geomříže umožní interval této výměny prodloužit a uspořit tak nemalé finanční prostředky.

Reflexní trhliny

Dalším typem trhlin jsou trhliny, které prostupují celou vozovku zespodu a na povrchu vozovky projeví až poté, když je celá vozovka roztržená. Jejich příčinou jsou nějaká nespojitá místa v podkladu vozovky. Nejčastěji můžeme tyto trhliny pozorovat u vozovek, které jsou vybudovány na podkladu z cementové stabilizace nebo na starých panelech. Protože tyto trhliny reflektují spojitost spodních vrstev vozovky, říká se jim "reflexní trhliny". Někdy se pro tyto trhliny uvádí také označení "odražené trhliny". K reflexním trhlinám lze řadit i trhliny na pracovních sparách.

Schéma vzniku reflexní trhliny

U reflexních trhlin je na rozdíl od trhlin teplotních důležité ukládat geomříž co nejblíže k místu, které je příčinou vzniku trhliny. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o reakci na nehomogenní podklad, je vhodné geomříž umístit pod nejspodnější asfaltovou vrstvu. Většinou se jedná o vrstvu, která se nazývá ložná vrstva. Geomříž takto umístěná převezme napětí v místech jejich zvýšených koncentrací (spáry panelů, trhliny cementových stabilizací) a zabrání trhání vrstev asfaltu nad geomříží.

Laboratorní pokus demonstrující účinek vložené geomříže na asfaltové souvrství

Snižování hloubky vyjetých kolejí

Vyjeté koleje v asfaltu jsou problém, který se objevuje v místech, kde dopravní prostředky stojí nebo jedou pomalu (zastávky MHD, křižovatky, stoupací pruhy ..). Takový druh zatížení, zejména v teplých letních dnech, asfaltové vrstvy špatně snášejí a brzy se začnou tvořit deformace - vyjeté koleje. Vznik vyjetých je zapříčiněn asfaltovou směsí, která v místě častého pojezdu koly vozidel měkne a vytláčí se do stran. V ose pojezdu kola tak vzniká prohlubeň, zatímco na okraji stopy kola se vytlačený materiál vrší. Vložená geomříž je schopna částečně omezit vodorovné přemisťování asfaltové směsi a tím snížit hloubku vyjetých kolejí. U geomříží pro redukci vyjetých kolejí je důležitější vlastností její struktura (výška a tvar žeber geomříže) než pevnost. Vyšší dobře tvarovaná žebra totiž kladou posunu zrn asfaltové směsi větší odpor než tenké, byť pevné geomříže.

  

Schéma vzniku vyjetých kolejí a jeich redukce pomocí geomříže do asfaltu

Příklad struktury geomříže vhodné pro omezení vyjíždění kolejí

 

Rozšiřování vozovek

Geomříže je také vhodné použít, pokud rozšiřujete stávající vozovku o novou část. V tomto případě můžete očekávat, že vodorovné i svislé pohyby nově vybudované části se budou lišit od původní staré části cesty a vozovka se po čase začne na kontaktu staré a nové části trhat. V těchto případech je vhodné spojit starou na novou část vozovky geomříží, nejlépe v každé asfaltové vrstvě.