Svahy můžeme zpevňovat celou řadou geotechnických, agrotechnických nebo zahradnických opatření. Z hlediska vlastního zpevnění však většina opatření zlepšuje pouze kvalitu povrchu svahu (zvyšuje povrchovou stabilitu). Zlepšení kvality povrchu ale neovlivňuje stabilitu svahu, jinými slovy nezabrání tomu, aby se svah mohl v případě nepříznivých podmínek sesunout.
Z tohoto důvodu je potřeba vždy uvážit, zda chceme řešit problém kvality povrchu svahu, nebo chceme zajistit svah proti budoucímu sesunutí. Geomříže se v tomto případě využívají pouze u nově budovaných nebo upravovaných svahů. Pro zajištění stability již existující svahů se využívají jiné techologie.
Zpevnění povrchu svahu je možné provést celou řadou opatření. Nejčastějším a také nejlevnějším řešením je pokrytí svahů dobře zakořeněnou vegetací. S vytvořením vegetačního pokryvu jsou však často spojené problémy, které neumožní vegetaci dobře založit. Jde nejčastěji o
- erozi povrchu před zakořeněním a vzrůstem vegetace
- chybějící vrstvu humózní zeminy
- nemožnost humózní zeminu na povrch svahu nanést
- nemožnost udržet na svahu dostatečnou vláhu nezbytnou pro růst vegetace
V těchto případech nám mohou pomoci výrobky, které uvedené problémy zčásti nebo zcela řeší. Některé z těchto výrobků jsou dočasné povahy - tedy fungují omezenou dobu potřebnou pro vzrůst vegetace a později se biologicky rozloží, jiné jsou určeny k trvalé ochraně a zůstávají součástí povrchové vrstvy svahu prakticky neomezeně. Pro zpevnění povrchu svahů se nejčastěji používají georohože, protierozní sítě, geobuňky nebo geotextilie.Více informací lze najít na Zpevňování povrchu svahu pomocí georohoží nebo na Použití geotextilií na svazích
O tom, zda je svah stabilní či nikoliv rozhoduje několik skutečností. Některé z těchto skutečností se také mohou měnit v čase (např. pevnost půdy je za přítomnosti vody nižší než v suchém stavu).
Pokud je kombinace výše uvedených skutečností nepříznivá nebo se nepříznivou stane (např. při dlouhotrvajících deštích), může se ve svahu vytvořit tzv. smyková plocha. Tato smyková plocha odděluje nestabilní část svahu od stabilního zbytku. Zde je potřeba mít na paměti, že stabilita se může měnit v čase a že i stabilní zbyzková část se může zase stát časem nestabilní. V následujícím schématu je znázorněna smyková plocha, po které se svah sesouvá.
Princip sesuvu svahu po vzniklé smykové ploše
Smykové plochy nemusí mít vždy tvar uvedený na obrázku. Tvar smykové plochy závisí především na kvalitě půdy svahu, ale také na mnoha dalších faktorech. Pro účely geotechnických výpočtů svahů se nejčastěji používají plochy, které se dobře matematicky definují, zejména plochy tvaru kruhu, lomených úseček nebo přímky. Takto zjednodušené plochy se dobře počítají a poskytují dostatečně dobré výsledky k posouzení stability svahu.
Pro zlepšení stability svahů a jejich zajištění proti případným sesuvům používáme geomříže. Zpevnění zlepšující stabilitu svahu se u nových konstrukcí uplatňuje zejména při výstavbě zemních těles komunikací nebo při pozemkových úpravách sloužících k výstavbě budov. Často se jedná o svahy s poměrně vysokým sklonem (strmé svahy).
Přerušení smykové plochy geomřížemi
Pokud při výstavbě svahu vkládáme do půdy dostatečně dlouhé jednoosé geomříže, dokážeme jimi přerušit všechny možné smykové plochy. Zemina se potom po takové smykové ploše nemůže usmýknout, protože jí v tom brání geomříže svojí pevností. Čím více geomříží do svahu vložíme a čím jsou tyto geomříže pevnější, tím menší šanci svahu se sesunout poskytneme.
Geomříže vložené do svahu přidávají zemině vlastnosti, které přirozeně nemá. Vložením geomříží se tedy zlepší kvalita půdy použitá pro výstavbu svahu, tedy jedna z důležitých skutečností ovlivňujících stabilitu svahů.
Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.